Druhá studijní cesta realizovaná v projektu Efektivní komunikace podpory genderové rovnosti, spolufinancovaném Evropskou unií, nás zavedla do Švédska. Ani v zemi vyhlášené snahou o co největší míru (nejen genderové) rovnosti nemají dosud všichni stejné podmínky.

Na základní škole Nyhem v Katrineholmu nás přivítala kurátorka Madeleine, ředitelka Helena a její zástupce Martin. Přestože pedagogický tým se snaží nedělat žádné rozdíly mezi dívkami a chlapci, dívky mají (podobně jako u nás) stále lepší výsledky na všech úrovních vzdělávání, ale ve společnosti se mají hůř než chlapci (rovněž jako u nás). Stojí za tím především genderové stereotypy, které z valné části mohou za to, že byť v rámci kariérového poradenství jsou chlapcům i dívkám poskytovány totožné informace, dívky si stále raději vybírají „dívčí“ obory. Určitý posun už tu ale je, v poslední době se stále více dívek hlásí na obory vychovávající řidičky kamionů, skladnice nebo zednice.

Na základní škole Södra taktéž ve zhruba čtyřicetitisícovém Katrineholmu se nám věnoval učitel společenských věd Torgny a zástupkyně ředitele Famata. Ta vidí za stereotypy zejména fakt, že ačkoli by každá švédská škola ze zákona měla mít kariérové poradce či poradkyně, reálně je většinou mají pouze školy se druhým stupněm, tedy se sedmou, osmou a devátou třídou. Sem pak přicházejí děti z prvního stupně, tedy po 6. třídě, s už hotovým – Famata použila doslova výraz zabetonovaným – názorem na volbu budoucího povolání, a to většinou v genderově stereotypním módu.

Na soukromé Nordic International School v nedalekém Norrköpingu pracuje tým přímo se věnující genderovým tématům. Skládá se z kurátorky, zdravotní sestry a sociálních pedagožek a pedagogů. Téma genderu zde prostupuje všemi předměty, realizují se tu také tematické týdny, ale především jsou členky a členové týmu mezi dětmi zejména o přestávkách. V neformálních debatách se snaží monitorovat, o čem děti mluví a jaké problémy řeší, a poskytovat jim relevantní informace. Říkají tomu, že se snaží „chytit otázku ve vzduchu“.

Na gymnáziu De Geer, které má čtyři vzdělávací sekce (estetická studia, humanitní studia, sociální studia a hotelnictví), jsme mluvili s ředitelem jedné z těchto sekcí Jörgenem. Jedno z nejstarších švédských gymnázií bylo založeno v roce 1868, příznačně jen pro chlapce, od roku 1880 zde studují i dívky. V hodině angličtiny, kterou jsme mohli navštívit, studující druhého ročníku porovnávali společenské představy o maskulinitě a femininitě v době, v níž se odehrává film Pýcha a předsudek podle Jane Austin, který minulou hodinu zhlédli, a v současnosti – a vyvinula se z toho velmi zajímavá diskuse.

Závěr naší cesty patřil prezentacím Ellen z Byrån Mot Diskriminering (tedy instituce zabývající se prevencí a řešením diskriminace), Katii z centra pro vzdělávání cizojazyčných dětí a studujících, a společné diskuse. Ani ve Švédsku není téma genderu a identity přijímáno plošně, a i zde má genderová rovnost své limity. Švédský přístup ke komunikaci tohoto tématu je založen zejména na svobodě slova a současné snaze vést děti a studující ke vzájemnému respektu. Jinými slovy: kritické názory musí mít možnost zaznít, neměly by ale ubližovat.